Promiň že odpovídám, ale mně to nedá
Složitá odpověď:
Tak momentální západní ideál mužské krásy byl ustanovený přibližně na konci 19. století, kdy schopnost uživit rodinu stala spíše věc sociálního postavení a sociálních schopností, než věcí síly. Na začátku 20. století pak tenhle ideál vyvrcholil, kdy tamní muž musel být především upravený, rozvoj filmového průmyslu tomu nenapomohl, jelikož muži v těchto filmech byli spíše androgynní (př. Rudolph Valentino). Pak se to na krátký čas omezilo. Hodně tomu přispěl právě konzervativní přístup, který ve filmovém průmyslu nastal. Leč dlouho to nevydrželo, v 50. letech se začali objevovat hvězdy jako Elvis, Marlon Brando, James Dean (ten se ani nesnažil zakrývat svojí bisexualitu, ale to je na jiné téma). Přičemž na vrcholu svojí slávy, žádný z nich nebyl zrovna největší chlapák. Skutečná revoluce však přišla v 70. letech. Objevil se David Bowie, vychrtlý cápek, který nosil makeup a boty na platformě a podpatcích. Jenže se to chytlo a brzy jeho příkladu následovali lidé jako Lou Reed, Iggy Pop a Mick Jagger. Od té doby se vyskytla plejáda podobných hvězd, toho se chytli módní návrháři a takhle to pokračuje dodnes.
A ani nechtěj abych začínal východním ideálu krásy. V Asii odjakživa hrála pro muže velkou roli krása a hodně se to projevilo.Krátká odpověď:
Už hodně dlouhou dobu dominují jako vzor krásy celebrity a většina mužských celebrit nevypadá úplně tradičně maskulinně.
A abych nebyl úplně offtopic, hodím tu Huga
