Obecné zamyšlení nad žvb

[Arya..]

Takže ahoj všichni, odpustě mi, že to sem píšu, ale chci se o to s vámi podělit. Klidně si mi tu jakkoli nenáviďte, mě už je to jedno.
Napsala jsem to tu hlavně k obecnému zamyšlení a zajímá mě, jestli to cítí někdo taky takhle.

Žvb hraju už hrozně dlouhou dobu, připadá mi to už jako pět let i když to jsou jen asi jen dva nebo tři reálné roky. Na hru jsem narazila nekonečným brouzdáním po netu a hledáním online HP škol, jelikož jsem potterovskej zapálenec. Když jsem našla žvb, čekala jsem asi tři měsíce a pak když mi přišel dopis byla jsem hrozně štastná. Přišla jsem do hry a absolutně mě uchvátila. Nádherná grafika, mluvení, emoty vše. Neuměla jsem hrát, ale no a co? V tý době to neumělo hodně lidí. Našla jsem si bezva kámoše, byli to stejní loseři jako já a to mi bylo taky jedno. Neuměla jsem dlouhou dobu emotovat nebo dávat příkazy a bylo mi to fuk. Nepsala jsem si s lidma ze hry přes icq, fb nebo skype. Mluvili jsme spolu jen ve hře a bylo to to nejlepší. Pak všichni hrát přestali a byla jsem tam sama.
Začala jsem hrát s novou postavou. Jenže žvb se změnilo. Už to nebylo to pohodový místo, kde si lidi často dělali co chtěli. OK, nebylo to dobrý když jsme neuměli emotovat nebo nosit věci přes příkazy, ale bylo to prostě volný a hezký. Připomíná mi to hippies. Ted tam nastal absolutismus. RT má vždy pravdu a jeho slova jsou zákonem (že by podobná situace jak na Bradonu? o.O). No jo, už mě to prostě nebaví, není to jak kdysi, ale přesto mě žvb naplnuje. Je to únik z reality a malé světýlko naděje, že mě má někdo rád (alespon mojí postavu) a proto jsem to vždy ráda hrála. Bud musím hrát naplno každý den nebo vůbec. Nedokázala bych už hrát přerušovaně, jelikož jsme naštvaná když prošvihnu nějakou akci. Žvb jsem obětovala už hodně. Musím vážně přiznat, že jsem na něm závislá. Snad dokážu přestat, i když mi je líto opustit mé kámoše tam. Pokusím se a doufám, že se zamyslíte také kolik jste už žvb dali a ono vám vzalo nebo naopak dalo. Přemýšlím o těch starých časech kdy to bylo všechno krásný, na starý lidi, co hráli nebo co stále hrajou, ale hrozně se změnili. Přeju vám hodně štěstí, všem. Možná odejdu možná zůstanu, ještě se rozmyslím, ale zamyslete se i vy zda vás žvb doopravdy baví nebo je to jen iluze krásného vysněného života, do kterého unikáte a nechcete se postavit čelem realitě. Já už říkám dost skrývání a jdu se poprat se životem

Edit: a to už vůbec nemluvím o neustálém zvracení v Kotli a chození šipkama

[Carimelle Wang]

Také jsem uvažovala, že bych po dnešku napsala něco podobného, ale nakonec jsem to vzdala s tím, že na to nemám síly...
Hezky sepsané

[Nancy]

Je to zajímavý zamyšlení. I já a vím, že mnoho lidí v mém okolí vnímáme, že ŽvB se mění. Nevím, jak ostatní, já to vnímám trošku jiným způsobem (možná je to dáno tím, že jsem součástí týmu, který se snaží hru tvořit). Myslím, že se shodneme na "staré" době - sama jsem začínala hrát před necelými čtyřmi reálnými lety. Hra byla každopádně nevychytaná, nicméně bez větších omezení. Ani nonRP se často netrestalo tak přísně. Co vidím za nejdůležitější je to, že hra zůstávala ohraničena Ultimou a fórem, měli jsme málo kontaktů na ostatní hráče - výrazně méně, než dnes. Netvořily se hromadné chaty na Skypu, které nekončily pomlouváním ostatních hráčů ani domlouváním se na jiné; žádné hovory souběžně se hrou, aby se dvě postavy našly bez vynaložení námahy ve hře. Dřív byla dokonce z řad RT snaha mimoherní kontakt v herním čase "zakázat", pokud vím - my jako hráči jsme se bouřili - nicméně je nám všem jasné, že je takový zákaz nereálný. I já se takto znám s hráči a nelituju toho, hodně jsem se z toho poučila a také mi to hodně přineslo, někteří lidé, které jsem takto poznala na ŽvB, jsou pro mě nyní nenahraditelné spřízněné duše, často i přes stakilometrové vzdálenosti. Myslím si, že to může říct mnoho hráčů, kteří jsou v kontaktu s ostatními. Nicméně to nesvědčí hře - nejen díky výše zmíněným skupinovým konverzacím a často vznikající žumpě založené jen na tom, kdo koho nemá rád a koho pomlouvá a jestli ten nenávidí toho a jestli je támhleten zamilovaný do téhleté a proč, ale taky je to další zátěží pro RT, kteří jsou tím teoreticky k dispozici hráčům vždy, když jsou online. To by nevadilo, jenomže někteří hráči nejsou s to pochopit, že zelená fajfka u Skypu neznamená, že mám čas a chuť řešit jejich problém s hrou. Většina potíží by se navíc dalo vyřešit napsáním page ve hře.

K části textu o absolutismu na ŽvB - možná by bylo fajn uvést konkrétní případy, kdy RT vystupovalo "my máme vždy pravdu". Snažíme se ŽvB stavět na demokracii, a to nejen v rámci týmu. Je jasné, že každý někdy pochybí nebo dojde k nedorozumění, ty to ale paušalizuješ bez uvedení jediného příkladu. Takto si z tvého textu nemůže vzít tým nic, ani se pokusit napravit případné své chyby.
Bezpochyby většina z nás si v ŽvB něco nahrazuje nebo před něčím utíká. Každý člověk před něčím utíká, někdy se snaží uniknout před realitou. Je jasné, že se to nemůže přehánět. Ve správnou chvíli si to chce uvědomit a odzávislačit se, když už o sobě všichni prohlašujeme / prohlašovali jsme, že závisláci jsme

A na závěr - je mi líto, že se RT bojíš tak, že vystupuješ anonymně - k tomu není důvod..

[Bc. Vodacek je osel]

Já se taky klaním k popsání problematických případů. Rozhodně je lepší je hned zmínit aby se daly hned třebas interně řešit. Nemyslím si že tu vládne diktatura, máte mnoho nástrojů jak se bránit. Nikdo vás bezdůvodně nevyhazuje a neumlčuje. Zastánkyně hráčů je také velmi silný nástroj, který bych doporučil využívat klidně i více. Jsou tu ale otázky o kterých se moc diskutovat nebude, viz třebas herní doba. Neviděl bych to rozhodně tak černě, ale uvidíme až s konkrétními případy. Podle mě je lepší nepsat to za anonyma, myslím, že tě nikdo nebude brát za tu černou ovci co si dovolila stěžovat a když jo tak si to s nim vyřídím.

[Tomaash]

a bylo by treba mozne, abyste mi zcela konkretni situace kdy se projevila "absolutisticka" vule rt posilali do soukromych zprav vcetne jmen?
zmena smeru se nejlepe udela na zaklade konkretnich situaci. pokud mi poslete sz, tak ja vam mohu slibit, ze se jimi budu zabyvat.

[Amelia Allingham]

Jak řekl Vodáček, pokud nechcete psát přímo RT, jsem plně k dispozici. Nehodlám nikoho soudit, takže není důvod bát se ozvat.

[Samuel Urai]

Už několikrát se ke mě dostalo, že dříve ŽVB bylo lepší, studenti více podnikali vlastní akce, vymýšleli si vlastní program, a nyní jsme prý více pasivní a čekáme na impulz a připravený akce od RT týmu. Jsem tu relativně krátce, takže nemohu soudit. Hra mi rozhodně hodně dala, relaxaci po dlouhém dni, ventil nad něčím jednoduchým a v tobě studia bylo rozhodně prima být na hodině 20 minut namísto přednášek tří nebo i čtyřhodinovek vkuse. Na druhou stranu se lidé, kteří o thraní ŽVB ví, někdy dívají skoro přes prsty. To se pak leckomu stěží vysvětluje, že po 18.OO je těžko k zastižení, ikdyž sedí u počítače. Ani nejbližší rodinu přesvědčit, že TEĎ OPRAVDU  si s nimi nemůžu povídat nebo někam jít, protože MÍCHÁM LEKTVAR - někdy je to těžké. Opravdu je. Pokud okolí hráčů nepochopí, že jsme nadšeni v tom jednoduchém světě, kde čekáme na sovu od virtuálních rodičů (skoro s větší touhou než na telefonát od skutečných rodičů), nebo že pokud jsme ztratili ve hře někam pod lavici sešit se všemi poznámkami  za celý školní rok, že je to pro nás katastrofa. Pokud mi spolužák na společný výpravě někam zmizí a já nevím kam, prostě nejde v tu chvíli řešit nic jiného. Kdo nepochopí a nenadchne se hned, nepochopí a nedocení asi nikdy.  Rozhodně mě na celé hře mrzí, když studentů v prváku je asi tak 40 a v druháku nás sedí v lavici 5. o řadách vyšších ročníků ani nemluvě. Velmi to vypovídá o povaze těch, co zvládnou zařazení a maximálně první týden výuky. Do Bradavic chodím za vzděláním, jsem ten student, se kterým moc zábavy není- nevidím smysl mého virtuálního života hluboko do noci prolézat hrad a porušovat několik odstavců školního řádu (který je k nahlédnutí myslím v každé spolce). A co se týče RT týmu, některé znám osobně a myslím, že v rámci jejích volného času dělají, co se dá. A pokud někdy my studenti z RP role vypadnou, nemůžeme se divit, že i oni toho mají někdy dost a každoročně trpělivě řešit stejné věci a přesto připravovat těm nevěčníkům nový zábavný program, který tu ještě nebyl. Pro to a mnoho dalšího si těch lidí vážím, ikdyž je zdaleka všechny neznám. Jediným, čím jim můžeme oplatit, je dobrá RP hra, nelítat po nocích po hradě aby nás nikde nemuseli hleat, protože i oni chtějí někdy spát a proto je večerka tehndy, kdy je. Na závěr: hra rozhodně dává mnohé, ale i mnohé bere - a to zejména spánek. Všem. Bez výjímky.

[Geneticky změněný Eskymak]

Všechno bylo dříve lepší, za komunistů se žilo lépe, a ještě lépe za první republiky,...

[Walter Midge]

Já se přikláním k tomu, že ŽvB začalo poměrně uvadat od té doby, co přišli do týmu nováčci, ze kterých mám pocit, že to dělají jen kvůli tomu, aby měli "funkci" a do týmu byli dle mého názoru dosazeni z protekce. Opravdu je mi líto, že odešli lidé, jako Logan,Darci a Björn, kteří to tenkrát se hrou mysleli opravdu dobře a byli to výborní členové týmu, se kterými se dalo mluvit.

ŽvB již není, co bývalo.

[Medvěd]

Já se přikláním k tomu, že ŽvB začalo poměrně uvadat od té doby, co přišli do týmu nováčci, ze kterých mám pocit, že to dělají jen kvůli tomu, aby měli "funkci" a do týmu byli dle mého názoru dosazeni z protekce. Opravdu je mi líto, že odešli lidé, jako Logan a Darci, kteří to tenkrát se hrou mysleli opravdu dobře a byli to výborní členové týmu, se kterými se dalo mluvit.

A řekneš jména lidí kteří dle tvého byly dosazeni z protekce a třeba i konkrétní příklady té protekce? Věřím že spoustu člénů týmu by tyto informace zajímali.

ŽvB již není, co bývalo.

Hra která delší dobu stagnuje na "mrtvém bodě" bez inovací.. nových věcí či nových myšlenek nebo dokonce nového směru.. dříve nebo později upadne do letargie a zemře protože to hráče přestane bavit, dokonce to po jistém čase přestane bavit samotné tvůrce hry. Hra se stejně jako váš život vyvijí, ať už ten vývoj obsahuje pozitivní či negativní věci..

[Geneticky změněný Eskymak]

Bez nováčků to nejde, protože tu nikdo není věčně. Tým se postupně obměňuje.

Jsem v týmu už sakra dlouho a nezdá se mi, že by se něco měnilo k horšímu. Ano, zvýšily se nároky na hráče, ale s tím se i zvýšila kvalita hry.

Hra se nemění tak rychle aby to průměrný hráč zaznamenal. Spíše se mění samotný hráč, kterému se hra okouká, dojdou mu nápady a tak začne kravit a prasit až jednoho dne narazí a dává to za vinu změně hry.

[Jordy Carter]

Chci se také vyjádřit. S žvb jsem začínal v roce 2008 v poslední roce alfy. Hra tehdy měla k dnešní podobě daleko, měla k dokonalosti mnohem dál, než dneska. Pokud si uvědomím, co jsem tehdy potkal za lidi, tak s hráčema jsem si tehdy rozuměl daleko méňe, ale se spoustu členama rt jsem si rozuměl skvěle. Nějakým divným způsobem se mi v prvním roce povedlo dostat do RT. Nabírali jich tehdy víc, protože chtěli na tom víc pracovat. Neměl jsem určenou žádnou pozici nic, měl jsem gm práva a jen tak si je využíval na skákání okolo a prohlížení lokací s tím, že jsem dělal, že se snažím dělat něco okolo stavění a teprve se učím. Bylo mi tehdy 13 nebo 14 let a vůbec jsem to nebral vážně. Pointa je, že podle mě tehdy byly v rt lidi příjemnější a povětšinou i ochotnější (Škoda, že Bjorn odešel). S RT jsem seknul o nějaký týden či měsíc později, kdy se rozhodli přeřušit alfaprovoz na asi rok a pouze ten rok pracovat na hře. Nedokázal jsem si představit, že budu čekat rok, než budou výsledky vidět a také jsem si nebyl jistý, jak se to chytne po takové pauze. Mám pocit, že tehdy to přece jen byl fenomén, protože vyšel poslední díl.

Jsou tu ti, co jsou stále stejní, ale za ty roky toho samého už ten přístup asi změnit museli. Osobně RT kolektiv teď považuju za horší než tehdy, ovšem nebudu nikoho jmenovat. Jde mi o RT jako celek. Vystupuje více stylem, že oni jsou tu páni a i když se někteří lidé snaží vystupovat naopak, občas prostě mi přijde, že ta nadřazenost přímo čiší z příspěvků RT. Nechci posílat žádné příklady do PM, nechci se o tom hádat. Jenom se svobodně vyjadřuju, že lidé se změnili a řekl bych, že k horšímu. Z mého pohledu tam nějaké.. Nechci říct vydržování nebo cokoliv trochu bude, myslím si, že prosadit se do vyšší pozice v RT je nyní daleko těžší, pokud nemáte podobné názory a nerozumíte si s nima. I když můžete být třeba hodnotnější. Je mi jasné, že to zevnitř z týmu asi necítíte a já nejsem ten, kdo vám to chce vysvětlovat, takže to berte jako čistě můj názor a nekamenujte mě.

Na druhou stranu je tu herní progress, kdy hra tehdy se s hrou dnešní nedá ani za nic srovnávat. Když si vzpomenu, co tehdy všechno bylo nedoladěné, nejsem si jistý, ale mám pocit, že o emote menu jsme si tehdy mohli nechat zdát a další věci. Automatičtí obchodníci, spoustu úžasných skriptů od Vodáčka, mnohem více kouzel, lépe ošetřené všechno možné. Je to znatelné a žvb udělalo postup na druhou stranu v tomhle. Jsem strašně rád za ten pokrok, jaký s tím RT dokázalo a díky vytrvalé práci některých, kteří na té hře opravdu pracují, vylepšují jí a snaží se, aby si to hráči opravdu užívali tu hru stále rád zapnu.

Další změna, která se po těch letech uskutečnila podle mě je, že je tu daleko více hráčů, se kterýma si vážně rozumím, se kterýma jsem navázal ty kontakty, které se členům rt tak nelíbí. Ale je to tak a je to asi to, za co jsem žvb vděčný nejvíc. Našel jsem tu doslova spřízněné duše a i kdyby ta hra byla nejhorší na světě, tak si myslím, že tohle je víc, než člověk může od hry čekat. Takže tímto také děkuju všem, které jsem přes tuhle hru poznal, jsem za vás vážně moc rád.

Takže to ukončím tak, že jsem za tuhle hru rád, za mnoho jí vděčím a tím vděčím lidem, kteří se o ní starají a pracují na ní. A i když jsou tu věci, s kterými nesouhlasím, jsem ochoten je překousnout, protože technická úroveň hry za to stojí a kvůli lidem v týmu, se kterýma člověk vlastně komunikovat nemusí si jí člověk nemusí nechat kazit. Děkuju za žvb

[Hannah Bennett]

Tak jo, jelikož mi to tu pořád bliká, musím se k tomu taky vyjádřit.

Souhlasím s tím, že ŽvB není to, co bývalo. Hru hraju s (většími či menšími přestávkami) něco kolem tří reálných let. Za tu dobu se toho hodně změnilo - obsazení týmu, lokace, hráči. Mění se všechno a všude, ať už k lepšímu, nebo horšímu. Jestli čekáte, že hra zamrzne v tom nejlepším stadiu, obden bude nějaká akce, všichni budou ťuťu muťu a každý Vás bude mít v oblibě, jste na omylu.
Líbí se mi přirovnání ŽvB k takové školce pro reálný život (a často ho používám).
I když si to možná někteří z nás neuvědomují, do charakteru svých postav dáváme vlastnosti, které nám v reálném životě chybí. Zároveň do nich dáváme kus sebe. A ať chceme, nebo ne, naše postava se mění s námi (nebo se my měníme s naší postavou..?). I kdyby se hra zasekla na již zmiňované herní špičce, hra Vám nebude připadat stejná, protože jste jiní vy. Není to špatně, nesnažte se tomu bránit. Přijde totiž den, kdy už nebudeme mít nutkavou potřebu aspoň nakouknout, co se ve hře stalo. To už nám hra dala všechno, co mohla.
Asi si říkáte, co to tady ta pošahaná plesnivá Bennettka zase mele (*taky neví)*.
Ale bylo by fajn, aby jste se po přečtení mého dlouhého příspěvku zamysleli. Jestli se vážně tak šíleně změnila hra, nebo vy..

[Jadzia Esperanca Caitena]

Jsem na žvb nová, ale i tak vidím náznaky toho co píšou všichni.  Prostředí je skvělé, hráči co jsem poznala také, RT ochotní, ale občas si říkám, že by to chtělo něco, čím se v RP zabavit a proto už sama připravuji pro vás pokus o možnost zábavy, seznamování se a také povídání si ....

[Gina Blackberry]

Nedá mi to, abych zde neuvedla svůj názor na věc a neučinila zde vlastní zpověď. Kdo nechce číst nemusí...

Já jsem na ŽvB od prvního pušťění beta provozu, to je asi 4 reálné roky. Za tu dobu vždycky přišla nějaká podobná vlna, kdy někdo z hráčů měl pocit, že ŽvB upadá, že lidé v pozicích RT se pohoršili a že už časy nejsou takové co bývaly. I já se přiznám, že jsem se několikrát přistihla, že něco podobného pociťuji a prožívám. Za tu dobu co hraji mě lidé z RT naštvali mockrát, mnohokrát jsem se vztekala a vyhrožovala, že se hrou praštím a že už se tu neukážu. Tisíkrát jsem na některé nadávala, hádala se s nima a dokazavala si, že mám pravdu a jsem v právu. (Věřím, že přijdou i další chvíle, kdy se budu vztekat, budu se hádat a budu nadávat. Jednou sme dole, po druhé zas nahoře.) Někdy jsem pravdu měla, někdy ji měli Ti druzí. Dokonce jsem i k některým členům RT pociťovala osobní antipantie a nevraživost. Ale to se Vám může stát i v reálném životě, pak jste nuceni se s tim poprat a lecos zkousnout. Když někdo z mých přátel někým  nerozumněl, a uvedlo to jako svůj důvod odchodu, mrzelo mě to. Možná mě to i nejednou ovlivnilo, a já nabyla pocitu, že je něco špatně. Špatně určitě něco bylo, nemuselo to být konkrétně na straně RT. Vina mohla na obouch stranách, jen tu chyběla komunikace a uvědomění si, že jsem jen lidé. Co tím chci říct. Všichni jsme jen človíčkové a občas děláme chyby. Každý z nás má někdy špatnou náladu, která se může odrazit na komunikací s další osobou. Kdo z nás nezažil okamžik, kdy byl přesvědčen o své pravdě? Pokaždé, kdy jsem se dostala do tohodle rozporu, jsem si nakonec uvědomila, že RT jsou právě jen lidé, co mohou občas chybovat. Někdo je lepší, někdo je horší, jeden od druhého se může učit. Nejsou to roboti, mnohdy jednají v takovém zájmu, kterým se jim pro kvalitu hry a nás hráčů jeví jako nejlepší. Co ovšem je dobré pro jednoho, nemusí se líbit druhému. Tak to na světě jednoduše chodí, aneb není člověk ten, jež zalíbit by se mohl všem. RT jsou lidé, co obětují svůj volný čas, aby hru, ve které my se později bavíme, vyvýjeli a zlepšovali. Čas, který by jistě mohli využít i smyslupněji, tímto způsoobem věnují nám hráčům. Mnohdy to funguje však tak, že nám podají prst a my bychom po nich chtěli rovnou celou ruku. Přiznejme si to, že byť se někteří pro nás snaží dělat maximum, nám to stále nestačí, chceme po nich víc a vždycky najdeme něco s čím budeme nespokojeni. Z toho plyne třeba zdání, že ve hře není co dělat. Za sebe můžu říct, že hra je v současné chvíli na takové úrovni, že jsem schopná zabavit se i sama, po čas který studenti tráví na hradě. (pravdou je, že jsem někdy dosti líná, ale to už je můj problém) Nic však nemůže být hned.

Pro ty, kteří hru hrají dlouhodobě a mají pocit, že hra není co bývala, bych ráda připomněla, že to je přirozený koloběh věcí, které podstupují nějaký vývoj. My také nežijeme v pravěku a doba neni taková jako bývala dřív. Měníme se, vyvíjíme se a  stárneme. Pak vzpomínáme na dobu, kdy jsem žili jinak a říkáme si: "Jo to tenkrát byly časy" Věci a lidé se prostě mění a lidstvo se s tím učí žít. Jedná se o přirozený cyklus vývoje lidské podstaty. To máte jako ve vztahu nebo v manželství. Na začátku jste okouzleni a vše vám připadá krásné a dokonalé. Po delší době si zvykáte a začínáte si uvědomovat, že věci vidíte jinak. Začínají se ukazovat chyby, poznáváte skutečné nedostatky toho druhého, ve vztahu se tvoří trhlinky, s nimiž jste nuceni se buď smířit, nebo se pokoušíte najít společnou cestu a řeč. Už nezažíváte jen to krásné. Nastanou problémy a do cesty se staví překážky, které jste nuceni řešit. Je třeba si některé věci vysvětlit, přizpůsobit se popřípadě nastavíte nějaká společná pravidla. Pokud tohle nepřekonáte v nejhorším případě vztah opustíte. Pokud prostě chceme dosáhnout dlouhodobějších cílů, je třeba vytrvat a slevit ze svých nároků a dělat kompromisy. Život je o ústupcích a kompromisech. I hra je o ústupcích a kompromisech. Snažit se ovšem musí obě strany. Nikdo nemůže mít všechno a za věci, na kterých nám záleží se musí bojovat. Nic nám nespadne do klína nic neděláním.

A pokud má někdo pocit, že je na něm pácháno bezpráví? Braňte se! Ale jednejte přímo. Tím, že věc zabalíte do všeobecného balíčku domněnek a hádanek ji nezpravíte. Napráskejte toho, kdo Vás zlobí! Pokud máte pádné argumenty, věřím, že je tu dost lidí, kteří Vás vyslyší. A nebo se nad věcí, která Vás konkrétně trápí zamyslete a znovu ji přehodnoťte. Třeba se Vám bude jevit jinak, než na začátku. A možná úplně nejlepším řešením by bylo, vyříkat si to konkrétně s tou osobou co Vám dělá na ŽvB "peklo".... Končím, napsala jsem víc něž jsem chtěla a jdu spát Dobrou noc