Dnes ráno se Gina a po chvíli i Samuel probudili poblíž domu profesora Aquarina. Zatím co Gina už klepala na dveře profesorova domu, Sam se teprv probouzel a k jedinému domu široko daleko došel krátce po odchodu Giny a profesora k nedalekému krbu. Tam už je ale Sam zastihl a po té, co si Nomos ověřil, že u krbu není letaxový prášek, vydal se zpět do domu, následovaný oběma studenty. Jako vždy je vyzval aby si sedli a nabídl jim jídlo a pití. Oba zdvořile poděkovali a odmítli nabídku s tím, že potřebují pouze pomoc s dopravou do Kotle. Profesor Aquarin se choval nějak zvláštně. Byl jednoznačně rozrušený a v jednu chvíli přemýšlel na tom, jak zavolat pomoc a v zápětí zase nabízel Gine a Samovi něco k jídlu a k pití. Oba ale stále odmítali především kvuli možnosti, že ti, kdo se snaží profesora zbavit, mohli něco přidat nebo nějak očarovat i jídlo a pití co měl doma.
Po celkem dlouhé době, kdy profesor Aquarin běhal po kuchyni a se mu podařilo přemluvit Ginu, aby si dala čaj. Stále se ale vyhýbala napití. Nakonec se ale napila. Přesněji pokusila napít. Profesor ji nalil čaj do kousajícího šálku od Taškáře a ten ji kousl do nosu. Gina šálek upustila a čaj rozlila. Další už si ale nalít pro jistotu nenechala. Gine a Samovi začala docházet trpělivost, ale Nomos si naštěstí vzpomněl, že by mohl poslat pro pomoc patrona. Místností dvakrát zazněla formule, ale patron nikde. Když už si myslel bradavický profesor, že je na takové kouzlo už moc starý, zkusil u stolu ještě naposledy říct formuli a sotva mávl hůlkou, u kamen se objevil obláček sněhobílé mlhy, který okamžitě získal tvar lamy. Jak jinak. Jiného patrona přece profesor Aquarin přece nemůže mít. Potěšený profesor se k ní otočil a řekl ji, ať utíká rychle pro pomoc. Lama se otočila, udělalá několik kroků ke kuchyňské lince a tak rychle jak se objevila, zase zmizela.
Následovalo zase několik dlouhých chvil téměř beze slova, když někdo zaklepal na dveře. Samuel šel otevřít a ve dveřích stál muž v tmavém oblečení. Na Samův pozdrav odpověděl slovy o patronovi, který ho tam přivedl. Už v tu chvíli mu přišel návštěvník trochu povědomý a když muž prošel předsíní do kuchyně a uviděla ho i Gina, také se ji zdálo, že ho od někud zná. Oba tomu pocitu však nevěnovali pozornost a sledovali Nomose a cizího muže, jak se baví. Nomos mu vysvětlil situaci a tak oba studenty dovedl ke krbu. Podle toho, jak kouzelník mluvil s profesorem bylo Samovi jasné, že se dobře znají, a tak si neodpustil pár zvědavých otázek. Vyptával se samozřejmě hlavně na to, jestli ví, že je Nomos Aquarin bradavickým profesorem. Muž se však zdráhal odpovědí a sotva dal Gine a Samovi ke krbu sáček s trochou letaxu, vydal se zpět k domu s tím, že právě kvůli výpadkům paměti Nomose za ním zrovna jde.
Když se vrátili do Kotle, rozdělili si úkoly. Gina měla obstarat rozbor lektvaru, který získali předchozí den, a Sam, protože už smí kouzlit, se šel domů posilnit a s cílem vrátit se k profesoru Aquarinovi šel na ministerstvo pro letaxový prášek. Když mu nikdo na správě letaxové sítě neotevíral dveře, vrátil se domů pro koště a pak šel do Kotle, seznámit Ginu s jeho plánem. Ta mezi tím navštívila nemocnici Svatého Munga, ale nesehnala nikoho, kdo by provedl rozbor toho lektvaru. Když se vrátila do Kotle, všimla si u stolu dvou studentů. Esmeraldy Sanchez a Johna Colwena. Zeptala se jich, jestli neznají nějakého lektvarologa, ale neuspěla. John ji navrhl jenom profesora Snapa, ale toho sehnat o prázdninách není v silách nikoho ze studentů. To už se v krbu objevil Sam a řekl Gině, že jde za Nomosem, protože má špatný pocit z toho muže, co je od tama dostal. Protože ale nemá letax a neví jestli tam už bude, možná bude muset letět zpátky na koštěti. Požádal Ginu aby tam poslala někoho z ministerstva, pokud se do půlnoci nevrátí, a zase odešel letaxem pryč.
U krbu, poblíž naleziště run, našel na zemi Sam sáček s letaxem dobře na deset cest. Rychle si ho vzal pro jistotu k sobě a rozběhl se s hůlkou v ruce k domu Nomose Aquarina. Ať bušil na dveře jak chtěl, nikdo neotevíral. Po chvíli klepání vzdal a začal volat profesora s nadějí, že je třeba někde venku. Ale nic. Odpovědi na volání se mu nedostalo. Několikrát proběhl kolem dokola domu i les prohledal, ale profesora ani tajemného muže nenašel. Asi po půl hodině hledání snahu vzdal, vrátil se ke krbu, nabral si hrst letaxu a sáček se zbylým práškem schoval do mezery na dně hromady dřeva u krbu. Po až příliš brzkém návratu do Kotle, zklamaný neúspěchem, se rozhlížel po Gině.
Když ji neviděl, bez váhání se zeptal dvojice u stolu, se kterou se před tím bavila Gina, jestli neví, kam šla. John Colwen ho poslal do Godrikova dolu, kde ji také po chvíli našel. Hledala tam někoho, kdo by zjistil složení a skutečné účinky lektvaru, který včera profesor astronomie ve velkém pil. Bohužel ale nikoho nenašla. V tom si Sam vzpomněl na dědu z maminčiny strany. Ten žije ve vesnici jménem Vydrník svatého Drába a po celoživotní práci u Munga jako lékouzelník si stejnou prací přivydělává ještě nyní v 74 letech. Ikdyž už jen doma a ne v nemocnici. Gina mu tedy předala kovový džbánek se vzorkem lektvaru a rozloučili se.
Doma se ještě zeptal na dědu mámy. Ta si nechala vysvětlit situaci a poradila mu lepší osobu na rozbor lektvaru. Její mladší sestra šla ve stopách otce a jako lékouzelnice má ordinaci v Godrikově dole. Protože už ale bylo pozdě večer, řekla mu, ať za ní zajde až ráno. A tak si na pravdu o lektvaru ještě minimálně jeden den bude muset počkat. Snad nebude pozdě.
