Sny o zvb

[Amelia Allingham]

Děvčata, děvčata..Vy máte asi nějaký problém se staršíma ročníkama..Máte nějaké masochistické sny...

[Gianbattiste Chiavaelli]

Heh... Tak Gian už se ostatním vloudil i do snů. Ale je pravda, že kdyby měl někomu odsekávat prsty tak by si to nanejvýš užíval.

[Carimelle Wang]

Teprve, když jsem tu četla zmínku o vězení, z čista jasna se mi najednou vybavil můj dnešní sen o žvb, který stojí za zmínku, protože je vážně divný.

Seděla jsem v kotli a povídala si s Mike. Všichni kolem emotovali, jak se na mě dívají, zvedají obočí, kroutí hlavami a sem tam se nějaký prvák uchechtne.
Najednou jsem se ale ocitla v tom slavném vězení vedle ubytovny, které znám z období před pár lety až moc dobře, pro mojí nejstarší postavu to byl svým způsobem takový druhý domov :-D
Nechápala jsem, co je špatně a kde jsem se tam vzala. V tom se tam objevil někdo z RT, tuším Nancy Orwell s Vodáčken. Zeptala jsem se jich, proč tam jsem, nic jsem nechápala!
,,Dvanáctileté děti nesedí uprostřed lokálu nahé, to můžou až ti starší"
Zmateně jsem se koukla na mou postavu, zdálo se ale, že byla oblečená...
Nakonec se ukázalo, že si ze mě někdo udělal legraci a hodil mi oblečení do hidu tak, že jsem ho viděla jen já a ostatní ne.

[Emily Turner]

,,Dvanáctileté děti nesedí uprostřed lokálu nahé, to můžou až ti starší"

myslím, že ani starší nemůžou vysedávat někdy nazí...

[Carimelle Wang]

To asi nemůžou, leda tak ve snu (doslova)

[Carimelle Wang]

Není to tak úplně o žvb, spíše o fóru. Viděla jsem to všechno jakoby u monitoru, klikala jsem normálně myší.
Zdálo se mi, že někdo mi anonymně přepisoval moje příspěvky, aniž bych si toho ze začátku všímala. Najednou jsem se pak ale začala divit, že mám karma -800 a rozhodla jsem se prohlédnout si všechny své příspěvky. Naštvala jsem se tak, že jsem si smazala účet na fóru, čehož jsem později litovala.
Je to úplná blbost, ale bylo to tak živé, že jsem po probuzení vážně přemýšlela, zda to byl opravdu jen sen...

Mimochodem, byla jsem probuzena tímto způsobem: ,,Buď už sakra konečně zticha!". Později jsem se dozvěděla, že jsem občas ze spaní vykřikovala věty tipu ,,To se nedělá!" ,,To byl určitě Eskymák!" Nevím, proč zrovna on , byla jsem pak ale zahlcena otázkami, kdo je sakra ten Eskymák, původně si spolubydlící myslely, že se mi zdálo o severním pólu!:D a ,,Už nikdy tu hru nezapnu!"

Jaké to pokojné zjištění, že ten sen nebyl skutečný!

Edit: Právě mi došlo, proč mé podvědomí vybralo právě Eskymáka! Mýlím se, nebo to byl právě on, kdo mi udělil krásných 25% varování?

[Lucas Colin]

Musím sem přidat jeden můj sen. Je asi týden starý, ale což. Poslední dobou na ŽVB myslím pořád, a to kvůli všem těm problémům. Můj sen začal úplně normálně. Seděl jsem u počítače a hrál jsem za svou postavu, která se nudila a nudila. Najednou jsem narazil na nějakou tajnou místnost, která byla za sovincem. Nevím jak, ale nějak jsem se tam dostal a byla tam příšerná tma. Uprostřed ležel nějaký přístroj a jmenoval se "senpřeváděč" Začal jsem tam provádět různé akce, a už jsem neseděl za počítačem, ale byl jsem přímo ve hře jako postava Lucas Colin.

Nevěděl jsem jak to vyřešit, a tak jsem zkoušel různé akce... otevíral jsem zamčené dveře, a nade mnou to prostě emotovalo to, co nechci. Potom mi přišla nějaká obálka, že jsem byl ze hry zabanován, kvůli špatnému Rp hraní. Jakožto postava jsem byl v nemocnici u Munga a pořád se tam o mně někdo staral do té doby, než ban vyprchal. Pak mně propustily, ale ze školy mně úplně vyloučili.    Ten sen jsem úplně nechápal... prostě úplná blbost, kde jsem pak dělal ještě jiné akce a podobně. BAN rozhodně nechci, tak nevím, na co jsem v tom snu myslel. 

O ŽVB se mi zdá skoro pořád, ale né zase tak, aby to byla moje noční můra. Tenhle sen, jsem sem musel dát  O fóru se mi ještě nikdy nezdálo 

[Jeffrey Lilienton]

mě se kdysi zdálo (asi tak půlkou května) že se Jeff křápne do hlavy a skončí na ošetřovně a na druhý den se Jeff křápl do hlavy a skončil na ošetřovně 

[Nicol Carist]

Hmmm... Mě se taky zdál pěkně praštěný sen (to pořád) . Musím vám ho napsat, jen tak pro sebe si to nenechám. je z dneška

Moje postava se probudila přímo před inspektory, a oni zrovna říkali: ,, Ten Lucas Colin je strašné dítě. Měli bychom ho poslat drhnout chlapecké záchody kartáčkem na zuby." Nevím proč zrovna tohle, ale i ve snu jsem se dost smála .
Pak si všimli že jsem vzhůru, zhluboka na mě kašlali a odešli. Pak přiběhl Luc a Theodor, a prali se o zubní kartáčky, jaký má Lucas použít. Než jsem se probudila, tak jsem ještě zaznamenala, jak říká Lucas Theovi, Ty nádivko...
Hned jak jsem se probudila tak jsem se ještě v posteli strašně smála, až jsem probudila i sestru. A táta, jelikož mi vždycky po ránu volá, jestli jsem vzhůru, tak bylo dost těžký mu to říct. Skoro jsem ani nedýchala, jak jsem se smála

[Theodor Orphes]

  ... to nejde nereagovat. Takový sen ti závidím a poklona madam 

[Lucas Colin]

No téda, výborný sen 

[Nicol Carist]

Že jo :DDD

[Carimelle Wang]

Dnešní sen? Naprostá pecka! 
Nic takového se mi dlouho nezdálo. Dlouhé sny, které se vyvíjí, jako příběhy se mi zdávají běžně, ale ten dnešní neměl chybu. Lidé se mi diví, že tak ráda spím. Taky kdo by nechtěl vejít do říše snů, kde se odehrávají nekonečné "filmy", oproti kterým se mohou jít všichni scénáristi zahrabat?
Na dnešní sen mělo vliv hodně faktorů - situace v Bradavicích, ndměrné sledování Futuramy, Tonyho sledování dokumentárních pořadů z pitev, které nám následně barvitě vylíčil v hromadné konverzaci...

Začalo to jednoho obyčejného rána. Vlastně ani nevím, jestli v mé kůži byla moje postava, nebo já. Viděla jsem to ale z úhlu svého pohledu. Možná jako Cari, možná jako já, netuším. Probudila jsem se v nebelvírské ložnici s kocourem na břiše. Vstala jsem, oblékla se a s kočičím doprovodem se vydala na snídani.
Když jsem scházela schodiště, začala se šíleně třást země, jako kdyby ve sklepení Brmbál pořádal hromadnou diskotéku. Nebo to bylo zemětřesení? Kocour začal kvílet, mňoukat a bleskurychle mi zmizel z dohledu. Běžela jsem za ním, po chvíli jsem ho však ztratila z dohledu. Zmateně jsem nasměrovala své kroky ke vstupní síni. Když jsem spatřil tu strašlivou věc, zírala jsem s vytřeštěnýma očima. Bylo tam několik stovek velkých létajících mozků, v jejichž středu byl Zapp Brannigan. Sebevědomě se nechal hlásit, že vše vyřeší, že se studenti nemusí bát.

Přišla profesorka Strawberry, ke které se z nepochopitelného důvodu kocour rozběhl a vydloubl jí jedno oko. V tu chvíli si získala Branniganovu pozornost, možná až s moc vlezlým nadšením ji nabízel, že ji doprovodí do prefektské koupelny.

Slova se ujal jeden z mozků, který začal křičet ,,SMRT STUDENTŮM, SMRT STUDENTŮM!" A začali nás hlava nehlava houfně vraždit. Zasáhli i profesora Alerta, uřízli mu hlavu, která odletěla několik desítek metrů daleko, zanechávaje za sebou krvavé stopy. Jeho mozek vyskočil z mrtvé hlavy a přidal se ke svým stoupencům.
Byla jsem jedna z mála, kteří se stačili zachránit. Zabarikádovali jsme se s Jeffem a Sayuri ve velké síni, kde jsme před dveře začaly kouzlit hromadu kamenů. Mozkové však přes tuto zábranu jen neškodně proletěli a začali se na nás vrhnout.

V okamžiku, kdy jsem si už vážně myslela, že bude po mě se odněkud z neznáma objevil Antony Poul s Clarou, která se ho držela za ruku. Začal křičet, že má řešení. Měli jsme si vzít ze stolů nože a stačilo ty mozky rozporcovat a nadělat z nich řízky.

Znechuceně jsem odmítla mít s touto nechutností něco společného, takže jsem tam jen seděla a čekala, až je ostatní zneškodní
Vše dopadlo dobře Ale profesorovi Alertovi už nikdo život nevrátí, haha *bude velice překvapená, až ho spatí dnes ve hře*

[Lin Sethen]

Tak jsem si myslela, že se mi nikdy o žvb zdát nebude.  Opak byl pravdou, dnes se mi o žvb zdálo 

Byla jsem někde mimo Londýn nejspíš u nějakých zřícenin podobných v Portsmucku. Až na to, že jich tam bylo víc, a společně tvořily uličku tvaru Té. Má postava - tedy Lin se procházela touto uličkou, jestli tam byl někdo další si nepamatuju. Zničeho nic se tam objevily kanóny. Jelikož jsem i ve snu hrála RP , tak jsem dělala, že si jich Lin první nevšimla. Avšak, když začaly střílet směrem k Lin dělové koule, začala utíkat. Když už utíkala příchozí uličkou, najednou se mi před očima na obrazovce objevil velký mrak výbuchu. Bylo mi hned jasné, že má postavička bude kaput. Trochu mě to v tom snu mrzelo, ale říkala jsem si, no co už. Následovala krátká animace, a poté v stále ještě tentokrát zmražené animaci výbuchu se objevil nápis: "Byl jednou jeden život..." Pak už jen vyskočila tabulka, s tím, že o tom mám kontaktovat někoho z online RT a v kolonce byl vypsán: Eskymák  A já se probudila a začala smát

[Nicol Carist]

Mno, mě se ještě zdál takový vypečený sen. Rozhodně si ho nenechám jen pro sebe ;-).
Já jsem byla za svou postavu, a probudila jsem se v křesle v Havraspárské společence. Vyšla jsem z Havru, a mířila na snídani. Ve Velké síni tancoval Brumbál na stole učitelů, a ještě si zpíval koledy
když jsem se najedla koláče, po kterém Brumbál stepoval, když přebíhal stůl, tak jsem šla k jezeru. U jezera jsem si sedla na to molo, a civěla do vody. Z té vody vykoukla ještě hlava Brumbála, a strašně se divně usmál. Pak se zase potopil. Já nedělala zádné reakce, a běžela jsem do společenky. Před spolecenkou stál Colin, a koukal strašně ztrápeně. Říkal, že je synem Voldyho, a Theodor je jeho bratr:DDD To nechápu doteď.
Hodně praštěný sen, uznejte sami

[Hannah Bennett]

Colin, a koukal strašně ztrápeně. Říkal, že je synem Voldyho, a Theodor je jeho bratr:DDD

  to docela sedí

[Lucas Colin]

  Néé, to vůbec nesedí, nejsem synem Voldyho... a už vůbec bratr Theodora... co si to prosím tebe pila před tím snem? 

[Nicol Carist]

[Carimelle Wang]

Tak dneska se mi zdál takový hodně zajímavý sen, který stojí za zapsání, než ho zapomenu. Zrovna nedávno jsem si říkala, že se mi o žvb dlouho nezdálo.
Ale ten dnešní sen byl jeden z takových těch dlouhých, příběhových, detailných do posledního puntíku a.. Prostě takový film .

Seděla jsem (jako Cari, z jejího pohledu, jejího stylu uvažování, s jejími myšlenkovými pochody) ve velké síni u snídaně. Měla jsem strašlivý hlad, jedla jsem jednu věc za druhou, ale pořád jsem neměla dost. V momentě, kdy jsem vyžrala celý nebelvírský stůl jsem se koukla k vedlejšímu mrzimorskému, vyáhla hůlku a pomocí přivolávacího kouzla si přivolávala jejich jídlo, aby mě konečně zasytilo. S každým kusem jídla jsem mimochodem byla vyšší a vyšší, širší a širší.. Pomalu se ze mě stával obr. Bylo to tak živé, tak detailné… Když jsem vyrostla až tak, že se mi kolem hlavy míhala oblaka na očarovaném stropě, najednou se za mnou lidi otočili a lekli se. Všechno jídlo už bylo snězeno, ale hlad byl pořád horší a horší… Popadla jsem malou Beatrix a slupla ji jako jahodu. Pamatuju si, že chutnala strašně hnusně. Po ní následovala Hayley, Matt Black.. A dále jsem šáhla k mrzimorskému stolu, popadla své dvojčátko Anabelle.. Vzala ji do rukou, ukousla jí první levou nohu, poválela na patře, rozkousala… Poté pravou nohu… Jedla jsem ji stylem, jako Bebe Brumíka. Když jsem se dostala k náplni v jejím břiše.. Úplné vyvrcholení pro mé chuťové buňky!
Hannah Bennett hystericky řvala, snažila se mi marně zabránit. K ní se postupně přidávali ostatní. Přiběhl Tony a seslal na mě zmenšovací kouzlo, takže jsem se “scvrkla” do původní podoby. Následně mi Bennettka vrazila pěstí, opět zlomila nos.. A seslala oslepovací kletbu. Oslepla jsem a byla donesena na ošetřovnu, kde mi oznámili, že to nepůjde nijak vrátit a že už mi to zůstane.
Dostala jsem slepeckou hůl, vodicího psa a takový ovladač pro nevidomé, který v reálu např. spouští ve tramvajích přehrávání čísla a směru, toto ale bylo očarované tak, že to umělo metat kletby. Jako první jsem se dobelhala do Mrzimoru, kde jsem zmáčkla jedno z tlačítek, čímž se seslala na Bennettku smrtící kletba.
Vracela jsem se pomalu na kolej, když se nám do cesty najednou něco připletlo. (tohle jsem viděla už z pohledu hráče, všude černo a zobrazují se akorát texty nad hlavama) Můj pes začal strašlivě štěkat, kňourat a klepat se. Z druhé strany šlo jen zlostné vrčení. Natáhla jsem ke stvůře ruku, abych si to ohmatala, najednou ale strašná bolest a půlka ruky mi upadla. Začala jsem křičet.. V tu chvíli se mi ale vrátil zrak. Prý mě oslepující kletba trefila do ruky a v tom snu jsem byla následně poučena, že pravá ruka je hlavním řídícím orgánem v těle a mozek máme jen na ozdobu.
Ta příšera byl náš starý známý bílý Jahodin vlk. Zrovna když začal znovu vrčet a otočil se k pejskovi, probudila jsem se.

[Hannah Bennett]

Následně mi Bennettka vrazila pěstí, opět zlomila nos.. A seslala oslepovací kletbu.
Jako první jsem se dobelhala do Mrzimoru, kde jsem zmáčkla jedno z tlačítek, čímž se seslala na Bennettku smrtící kletba.

  achjo.. tak tohle mě hodně pobavilo (samozřejmě tě nesnáším za chudáčka mrtvou Bennettku)

[Alice Moon]

(samozřejmě tě nesnáším za chudáčka mrtvou Bennettku)

A co teprve Bellie snězená brumíko-stylem..

[Hayley Bettencourt]

Zdál se mi fakt parádní sen o tom, jak mi byl odstraněnej účet na foru a dostala jsem ban ve hře za něco, co jsem neudělala 
To fórum bylo udělaný tak, že každej měl jakoby pod svým profilem napsaný celkový jeho hodnocení a těsně pod jeho jménem bylo napsáno, kdo to chování hodnotí a kdo to tam psal. Někde, kde byl jako hodnotící Vodáček, bylo napsáno "Hraje nonRP" - viděla jsem to u Bell Wang, u sebe a ještě u někoho, moc si to nepamatuju, ale vim, že u Clary bylo Redhornem napsáno "Milá a slušná"  , a celkově Redhorn hodnotil strašně mírně narozdíl od ostatních, který skoro u všech psali nějaký špatný chování.
Účet na foru mi byl smazanej proto, že jsem do (F)tipných fotek přidala nějaký dva screeny a napsala jsem pod to sprostý slovo, a ve druhým screenu byly prozrazený asi 2 formule. Nějak jsem si to vůbec neuvědomila, ale pak jsem přišla k počítači, chtěla jsem kouknout na nový příspěvky a koukam, že u mých příspěvků vidim svý jméno, jako když se prostě smaže účet. A na skypu jsem měla zprávu od Freda, že mi byl ten účet smazanej, ale že se mě ostatní hrozně zastávaj, takže mi ho zase obnoví. Šla jsem se podívat a pod tim mým příspěvkem bylo napsáno od Cari "za jedno sprostý slovo smazanej celej účet? To je nějak moc, ne?" 
No, pak se mi zdálo, že jsem dostala ban i ve hře, a to bylo tak, že jsem prostě normálně hrála, potom jsem odešla od počítače a když jsem se vrátila, tak jsem se dozvěděla, že mě v tý hře v době mýho afk v pokoji někdo znásilnil ale že je to celý moje vina a mam perma ban za nonrp. A za žádnou cenu jsem nikomu nemohla vysvětlit, že když jsem nebyla u počítače, tak jsem přece nemohla hrát nonrp. No prostě.. Samý smysluplný sny 

[Blair Taylor]

Tak tenhle sen je teda dost parádní :DDD

[Brian Merwel]

Mě se zdálo že sem byl  kamera na parkovišti a najednou tam byl prostě duch ale lítal v kukle prostě takový jako z psycho horrorů co znáte a děsivě řval. Pak to zkoumala policie a najednou sem byl Brian a Brumbál mi řekl že to kouzlo s duchem byl vyvolaný obraz a že tak zamaskoval právě procházející delagaci bystrozorů. A najednou tam přišel Vodáček a začal na Brumbála řvát že měl radši použít zastírací kouzlo.. Fakt se mi zdaj přiblblý sny

[Theodor Orphes]

A najednou tam přišel Vodáček a začal na Brumbála řvát že ...

     ... chudák Brumbál, ten musel dostat sodu!

[Brian Merwel]

A najednou tam přišel Vodáček a začal na Brumbála řvát že ...

     ... chudák Brumbál, ten musel dostat sodu!

To už si nepamatuju jen že Vodáček byl solidně naštvanej viděl jsem ho jako jeho postavu na ZvB

[Katie Nolin]

Mne sa dnes po dlhej dobe niečo o žvb snívalo. Katie bola na hrade, ktorý mal upravený dvor. Boli tam živé ploty, veľa kvetinových kríkov, lavičky a v lese bolo jedno miesto, kde bola lavička tiež. Už si veľmi nespomínam tú omáčku okolo toho, ale hrala som normálne za Katie, ktorá išla s Devonom do toho lesa, rozprávali sa tam a zrazu sa tam objavil Jamie. Nadával na Katie a potom vytiahol prútik a zakúzlil nejaké kúzlo. Devon aj Katie padli na zem a keď som presunula target na moju postavu, mohla som vidieť koľko jej bije srdce za minutu a aj Devonovi. Jamie utiekol a ja som len pozorovala ako sa jej srdce spomaľuje a zatiaľ písala stále pomoc, ale po anglicky, takže "help!" A zrazu sa tam objavila Hayley a keď nás videla, utekala preč, neviem či pre pomoc, no Katie už umrela. Ja som len zírala za počítačom ako sa to sakra mohlo stať a na celú obrazovku sa mi napísalo "UMRELA SI, KONIEC HRY" a vyplo sa mi žvb. Tak som ho zase chcela zapnúť, ale už mi nešlo lebo moja postava bola hneď zmazaná a ja wtf.
Na druhý deň som sa spýtala Daisy na skype či už urobili Katie pohreb a že áno, má hrob a že tam je anjel so spojenými rukami (neviem prečo mi tie spojené ruky prišli také dôležité ako symbol niečoho ) a mala som tam epitaf, ktorý si už bohužiaľ nepamätám, ale viem, že tam bola spomenutá jedna hráčka z iného rpg
A aby som nezabudla spomenúť aj Vodáčka lebo bolo už deň po ukončení registrácii (ja viem, na hrade sme boli a bol pritom len deň po ukončení registrácii xD ) a ja som chcela novú postavu, no neodpisoval a nakoniec mi ju nedovolil urobiť teraz! A viem že som sa hnevala lebo žvb hrajem skoro 2 a pol roka a nedovolil mi urobiť deň po ukončení registrácie novú postavu.

[Blair Taylor]

To je spíš noční můra, než sen ne?

[Hayley Bettencourt]

Ano ano, samozřejmě, že jsem šla pro pomoc, kam jinam, přece bych jen tak zbaběle neutekla!

[Katherine Blame]

A co Devooon?

[Katie Nolin]

A Devon prežil lebo jemu srdce furt bilo normálne, najväčší zásah kúzla schytala Katie...

[Katherine Becker]

Po dlouhé době se mi opět zdálo o žvb. A protože pár hodin předtím, než jsem šla spát, mi Danny na skypu napsal, že Gian chce zabít Kate, protože vlepila Dannymu facku (druhou mu dát nestihla, protože mi spadl net), nějakým způsobem se mi tohle dostalo do podvědomí (a nevim proč). Nejdřív ten sen začal Kobekah (Kol a Rebekah z The Vampire Diaries) a tuhle část radši nebudu popisovat, ale žvb tady navazuje ve fázi, kdy já v těle Rebekah sedím na místě spolujezce a Kol na místě řidiče, jedeme od našeho domu, kde v reálu bydlím a po pár metrech zastavíme. Nevím proč, Kol prostě někam odběhne. Potom zjistím, že na tom parkovišti, který je vedle našeho domu, jsou vlčata od nás ze skautského střediska, ke kterým chodím pravidelně každé pondělí na schůzky. Vesele jsem si zamávala s vlčatama, možná jsme si i něco řekli a v tu chvíli se tam objeví Gian a chce mě zabít. Ale protože mě vlčata mají rádi, tak mě chtěli chránit. A nyní si představte Giana v obklopení asi tak dvanácti devíti nebo desetiletých kluků, kterých se snaží zbavit. A tím můj sen skončil. (Škoda, fakt by mě zajímalo, jak by si s nimi Gian poradil, protože jsem neviděla, že by měl hůlku.)

[Gianbattiste Chiavaelli]

Kolik těm dětem bylo? Jedna z mích schopností je, že umím skvěle strašit děti.

[Katherine Becker]

Je jim asi 8-10 let. A jsou většinou namachrovaní, že je nic nevystraší a tak... ačkoliv na táboře na stezce odvahy jsem je ve spolupráci s kamarádem zvládla vystrašit tak dokonale, že od nás pár z nich utíkalo s brekem. Nejsem si jistá, jestli nás překonáš. 

[Gianbattiste Chiavaelli]

Já dokázal vyděsit po skypu i devatenáctiletou dívku.

[Katherine Becker]

Asi měla blbej den... nebo ti jenom chtěla udělat radost. Já jednou zvládla vyděsit 14tiletou holku tím, že do města přijdou vlci, vyběhnou požarní schodiště, oknem skočí dovnitř a přijdou k nám do pokoje... nechápu, jak mi mohla uvěřit.

[Gianbattiste Chiavaelli]

Ono stačilo říct jen pár historek ze školky a říkala, že se mě bojí... Nemůžu za to, že jsem očividně tak děsivá osoba.

[Katherine Becker]

Já se tě nebojím... ale zkus zařídit, ať se tě bojí Kate ve hře. Jsem zvědavá, jestli se ti podaří.

[Gianbattiste Chiavaelli]

Zatímco se ostatním zdají eposy, já měl kratičký sen o tom, že Gianovi otec odpověděl na dopis a na kolejku se vrátila stříbrná barva... Nu byl to krásný sen. 

[Alice von Thean]

Jó...ta barva by se hodila