Alespoň, že takhle může rodina zůstat pohromadě...
Toto poděkování bude delší, takže, komu se nechce hledat, zda zrovna jeho zmiňuju, přeskočte/ignorujte.
Chci poděkovat, jelikož dnešek byl můj poslední den na hradě, asi na delší dobu, a přiznejme si, ono někde strávit "den co den" reálné dva roky..
Nebudu tu vážně vyjmenovávat každý čin či hru, ale spíš tak, pro vylití srdíčka, a pro potěšení (snad) Vašich maličkostí
___________________________
Mé největší díky patří asi stále
Mattymu, za to, že mě do žvb dovlekl a
Daisy, za to, že Mattyho dotáhla na pent.
Dále pak
Jordymu, že hrál, alespoň tu chvíli, a stihli jsme se poznat.
Děkuji
Alice, za to, že začala hrát žvb, díky pentu.
Určitě velké díky i
Adamovi a Gianovi. Bez nich by byl můj život nejnudnější na světě!
Potom i
Clarušce, která už sice ani nezná Hazel, ale to nevadí, protože je jediná svého druhu.
Hodně velké díky patří také
Maxovi a Eamovi (ačkoliv ti dva si to jen tak nepřečtou).
Díky i
Marry, Vin, Amaiovi, Merovolovi, Emily, Nice, Amince, Ejmy, Kath a v podstatě celému RT (kromě Trixi a
Gordona (tobě díky za super rozhovory na hangouts! a Thea) a dalším doprovodům či plus jedničkám, že jsem je mohla osobně vidět a poznat.
Děkuji
Rosalindě, za poslední půlrok sezení a léčby. Děkuji za super ročenku s Ještěrkama.
V souvislosti s tím děkuji
Artairovi, Annie, Fioně, Ještěrkám,
Kaleně, Kazukovi, Van, Ainielovi, Jasonovi a Veltovi. Děkuju vlastně za celé úsilí na moje neumírající pages, zapadlé hůlky, ignorující ministeráky atp. Děkuji i za každoroční odklad zkoušek, a za to, že na Hazel jsou profesoři hodní, a má samá Véčka, ačkoliv já sama to někdy nechápu. A děkuji za zkušenost s prefektstvím. Do životopisu to sice není, ale ono ukočírovat dav zuřivých prváků, vážně není sranda.
Samozřejmě nakonec bych tu mohla vyjmenovat v podstatě zbytek uživatelů, ať už těch co hrají, či nadále ne. ŽvB mi vzalo hodně času, ale dalo nejlepší kamarády, zábavu na prokrastinační večery, spoluprokrastinující spolužáky na vysoké škole, ramínka pro vybrečení, spoustu kreativních nápadů a hodně uvolněných endorfinů.
Díky, že jsem tuhle hru mohla začít hrát, a děkuju, za to, že moje postava přežila. (Vážně několikrát měla už celkem nahnuto)
A nakonec děkuji za to, že jsem skončila v Havraspáru! Díky Havránci, jsme ta nejlepší kolej na světě!
<3Tak zase někdy příště.
Mějte se, smějte se a užívejte!
-Hazel